dopis, který neodešel...
Vážený pan
Mgr. Stanislav Vopica
Pobřežní
168 00 Praha 6
V Praze, dne 19. března 2013
Vážený pane Kubico,
obdržel jsem Váš dopis ze dne 15. tohoto měsíce, ke kterému si dovolím uvést následující.
V prvé řadě jste k dopisu nepřiložil plnou moc a vzhledem k tomu, že nejste advokátem, nemůžeme Vaše pověření (z neobratně formulovaného spojení „žádost o pomoc“, dovozujeme, že se cítíte být s to zástupcem paní Buriánové) akceptovat. Jest zvykem, že advokáti mezi sebou akceptují v korespondenci pouze tvrzení o udělení plné moci, v případě obecných zmocněnců však zvláště povinnost mlčenlivosti daná nám zákonem tuto toleranci vylučuje. Nemůžu se tedy k celé kauze vyjádřit, neboť není patrno, že jste oprávněn znát meritum věci. Pokud pověřen paní Buriánovou nejste, a dopis jest tedy pouhým ventilem Vaší emoční tenze, nejste k tomu oprávněn taktéž.
Nicméně s ohledem, že jsem byl nucen Váš dopis přečíst, dovolím si několik poznámek, které Vám v budoucnu napomohou v korespondenci, aby nevykazovala formální vady tak zásadního charakteru, že tyto v kontextu působí vulgárně, urážlivě a leckde posouvají celá smysl do roviny výhrůžek. Je mi to vůči Vám, osobě nadané akademickým titulem, nesmírně trapné, ale jsem přesvědčen, že jste se chyb dopustil toliko z neznalosti nuancí etikety a slušného chování, způsobené kupříkladu dlouhou absencí při školní docházce, nebo kupříkladu Vaším původem, kde se na drobnosti nebral ohled.
V prvé řadě vězte, že podle pravidel společenského chování je nepřípustné oslovovat člověka s akademickým titulem označením jeho povolání. Pro transparentnost uvedu příklad, kdy by patrně nedošlo k oslovení „Vážený podnikový právníku“, „Vážený komerční právníku“, „Vážený ševče“. Pro zjednodušení současná pravidla etikety již (krom výjimek) připouštějí prosté „Vážený pane Nováku“.
Dále pak dovolte, abych Vás poučil o skutečnosti, že uvádění dehonestujících výroků, aniž by tyto byly opřeny o nějaká fakta, důkazy, či skutečnosti, je nejen neetické, ale i v rozporu s normami veřejného práva, kdy každý má nárok na „důstojnost“ a tento nárok jest chráněn.
Dále pak je spíše kontraproduktivní obrana prostřednictvím odkazu na normy k věci nepřiléhavé. Mám na mysli váš argument ohledně „daňového práva…práva sociálního zabezpečení“. Takto nesmyslný odkaz může vyvolat u v oboru vzdělaného adresáta oprávněnou pochybnost o erudici pisatele.
Závěrem pak dovolte doporučení ohledně užití českého jazyka. Méně je někdy více; prosté konstatování bez užití sice zajímavě znějících slov a obratů ("Neslučuji se Vaším názorem", "lavíruje za hranou daňového práva"), které však jsou v kontextu holým nesmyslem, by bylo pro konkretizaci sdělení vhodnější.
Pevně doufám, že shora uvedená doporučení využijete, abyste v případě, že narazíte na nějakého méně shovívavého advokáta, nevypadal jako debil.
Znamenám se v dokonalé úctě
JUDr. Jan Štainbruch, advokát
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář