Bratr Kalousek zase boduje
Nebudu rozebírat příčiny totální fiaska čtvrteční generální stávky, ale jak je mým zvykem (ano, jsem zaujatý :) bych se zaměřil na pět minut slávy bratra Kalouska, toho našeho malého Rašína.
Po celým národem schváleném podrazu, kdy místo na tripartitu si šli odborářští bossové pro předběžné opatření zakazující stávku v pondělí, došli tito nakonec ve čtvrtek před ministerstvo financí. A tu, jako v antické tragédii, vychází z bran úřadu bratr Kalousek a dostává se mu žďuchanců slovních i fyzických. On však, třímaje reformní pochodeň jde demonstrantům vstříc. Něco mele, nikdo neví co, dostává papírem přes hlavu, vzdává svůj spravedlivý boj a nechává členy antikonfliktního týmu, aby zklidnily vášně, které svou přítomností rozjitřil.
Divadelní kus má jen jednu chybu - troška krve, maličký čůrek tekoucí přes tvář ministra, chybí k jeho mučednictví. Myslíte si, že jsem opravdu tak zaujatý? Tedy odpovězme si na několik otázek.
1) proč Kalousek lezl z ministerstva. Jen blázen se dává všanc rozvášněnému davu, ve kterém bylo vysoké procento lůzy, protože ti normální pili kafe na vozovnách, nebo odjeli na chatu.
2) co chtěl asi odborářům sdělit, když neměl ani tlampač, ani mikrofon. Nechtěl sdělit nic.
Chtěl být napaden, chtěl, aby mu odboráři rozbili hlavu, chtěl, aby odbory v této zemi definitivně skončili a chtěl, aby se stal prostřednictvím své vlastní újmy na zdraví, modlou. Archandělem, jedoucím s ohnivým mečem v lítý boj za reformy, který neváhá položit na oltář vlasti ni své zdraví, ni svůj život.
Pán Bůh zaplať, že mu tu hlavu nerozbili. Odbory jsou odpískaný tak jako tak, a nový Rašín nám z popela nevstal.